Zimním radovánkám je zdá se definitivně odzvoněno, pokud nás teda nástup doby ledový v kombinaci s nukleární zimou, jako následek mraku sopečnýho popela ze sopky Eyjafjallajökull nevrhne zpátky. V tý souvislosti mě napadá, že by ekologičtí aktivisti měli pomalu vymýšlet strategii boje proti globálnímu ochlazování.
Ale to jsem trochu odbočil, tak zpátky k věci. Zima je pryč a přichází na řadu zase kolo. Nejdřív jsem s Hájisem vyrazil na Baník na dirty. Pochopitelně s lopatama a krumpáčem, aby jsme tomu po zimě dali nějakej ten facelift. Hned na to berem kola a testujem, co s náma zima udělala, však to znáte, jak člověk chvíli nejezdí, hned všechno vyroste. Ale nebylo ta tak strašný, po pár jízdách jsme zpátky, tam, kde jsme na podzim zkončili.
Ve středu, protože je hnusně, domlouváme na pozdní odpoledne facelift taky na Golden Highway. Hájis s Luďanem vyjíždí nahoru a cestou dolů odklízí padlé stromy, tu a tam přihodí trochu hlíny. Já jim po práci jdu ze spodu naproti. Za soumraku máme celej trail potuněnej a už se těšíme na weekend.
V sobotu jdu s Hájisem trochu poskákat na dirty. Přijíždí za náma nejdřív Ebola a Lipi, později Luďa s Křížákem. Samostatně po dvojičkách si vyšlápli na Lobzy o po občerstvení si to dali dolu z Golden Hillu. Chvíli pokecáme a přesouváme se na terásku k hospůdce doplnit tekutiny.
V neděli dopoledne mi volá Jarda, jestli s ním jedu přes tři kopce. Protože jsem letos do kopce ještě nejel, zamítám. Volim přijatelnější variantu, s Andrejkou rovnou na Lobzy.
Vyjíždíme. Nejdřív je to teda pěkná bída. Nejede to ani po rovině, nevim, jak se dostanu nahoru. Někde asi na třetim kilometru nastává zvrat, tělo jako by se probudilo ze zimního spánku a začlo makat. Neskutečný, přestal jsem se trápit a snad jsem si tu cestu do kopce i užíval. Kousek před Lobzama nás dojíždí Hájis s Luďou, Křížákem a Dejwem, který si to už dali na Krudum a Lobezský vrch. Přijíždíme na Lobzy a parkujem u hospůdky. Sedáme si k velkýmu Dubovi (rozumněj Dubovo bráchovi) a Zdendovi (snad, zas ty jména), který sem dorazili z Kladský na XCčkách a rozjíždíme pivka a sérku luxusních topinek. Relaxujem a úžíváme si krásnýho jarního počasí. Křížák nás opouští, protože ještě neni dost utahanej a jede si dát turnaj ve squashi. My ještě chvíli setrváváme.
Když máme doplněný potřebný živiny, platíme a startujem závěrečnou etapu. Velkej Dub se Zdendou se připojujou. Ve formaci, aby jsme vypadali jako velký zvíře, projíždíme stádem krav. Krávy naštěstí zůstavaj bez reace. Jsme nahoře, zasouváme sedlovky, upouštíme gumy a jedem. Jedem za světla, za sucha, na první letošní sjezdík fakt luxus. I kluci na XC si to docela dobře dávaj, na to, že to jedou na oči. Luďa přede mnou dává přescesťák. Nastává řetězová reakce. Ruku mám už zahojenou, nemám se na co vymluvit, Když ho dal Luďa, musim taky. Hurá, mám splněno. Z toho ale nemá radost Dejw, protože teď musí i on. I jemu se daří. Za chvíli jsme dole. Vysmátý a šťastný.
Přesouváme se do Sokolova, dáváme ještě jedno pivko, aby sme se mohli podělit o pocity a potom už si jde každej svou cestou.
A tady končí můj první report z doufám nekončný serie vyjížděk v letošní sezóně.

Mára

Fotky od Jardy